50+ zĂĄkladnĂch japonskĂœch frĂĄzĂ na cesty pro vaĆĄi pĆĂĆĄtĂ cestu
Pripraveni ucit se?
Vyber si jazyk a zacni!
RychlĂĄ odpovÄÄ
NejuĆŸiteÄnÄjĆĄĂ japonskĂĄ frĂĄze na cestĂĄch je 'Sumimasen' (ăăżăŸăă, soo-mee-mah-sehn). Funguje jako 'promiĆte', 'omlouvĂĄm se' i nenĂĄpadnĂ© 'dÄkuji' a pokryje desĂtky bÄĆŸnĂœch situacĂ jednĂm slovem. K tomu vĂĄm znalost asi 50 klĂÄovĂœch frĂĄzĂ na dopravu, hotely, jĂdlo, nĂĄkupy a nouzovĂ© situace zmÄnĂ cestu po Japonsku ze stresu na pohodu.
ProÄ na tÄchto frĂĄzĂch zĂĄleĆŸĂ
NejuĆŸiteÄnÄjĆĄĂ japonskĂĄ cestovnĂ frĂĄze je Sumimasen (ăăżăŸăă, soo-mee-mah-sehn). PokrĂœvĂĄ âpromiĆteâ, âomlouvĂĄm seâ a dokonce i lehkĂ© âdÄkujiâ, vĆĄechno v jednom slovÄ. KdyĆŸ ji zvlĂĄdnete, mĂĄte vyĆeĆĄenou polovinu cestovnĂ komunikace.
Podle Japan National Tourism Organization (JNTO) pĆivĂtalo Japonsko v roce 2024 pĆes 31 milionĆŻ zahraniÄnĂch nĂĄvĆĄtÄvnĂkĆŻ. PĆesto i pĆi tomto turistickĂ©m boomu zĆŻstĂĄvĂĄ znalost angliÄtiny mimo hlavnĂ turistickĂĄ centra omezenĂĄ. PrĆŻzkum Japan Foundation z roku 2021 zjistil, ĆŸe i kdyĆŸ se japonsky uÄĂ 3,8 milionu lidĂ po celĂ©m svÄtÄ, vÄtĆĄina turistĆŻ pĆijĂĆŸdĂ bez jedinĂ© frĂĄze a podle toho pak tĂĄpe. AĆ„ uĆŸ si vyhledĂĄvĂĄte âjaponskĂ© cestovnĂ frĂĄzeâ kvĆŻli cestÄ, studiu nebo konverzaci, tenhle prĆŻvodce pokrĂœvĂĄ vĆĄe, co potĆebujete.
KulturnĂ rozmÄr je Äasto jeĆĄtÄ dĆŻleĆŸitÄjĆĄĂ neĆŸ jazykovĂœ. Japonsko funguje na systĂ©mu zdvoĆilosti a ohleduplnosti, kterĂœ prostupuje kaĆŸdou interakcĂ, od koupÄ jĂzdenky aĆŸ po vstup do restaurace. SprĂĄvnĂĄ frĂĄze dĂĄvĂĄ najevo respekt a reakce JaponcĆŻ na turistu, kterĂœ se snaĆŸĂ, bĂœvĂĄ velmi vĆelĂĄ.
âV japonskĂ© spoleÄnosti je uĆŸ samotnĂĄ snaha komunikovat v mĂstnĂm jazyce formou zdvoĆilosti. I nedokonalĂĄ japonĆĄtina signalizuje kulturnĂ citlivost a respekt, vlastnosti, kterĂ© si japonĆĄtĂ mluvÄĂ cenĂ mnohem vĂc neĆŸ gramatickĂ© pĆesnosti.â
(Anna Wierzbicka, Cross-Cultural Pragmatics, Mouton de Gruyter)
Tento prĆŻvodce obsahuje pĆes 50 zĂĄkladnĂch frĂĄzĂ uspoĆĂĄdanĂœch podle cestovnĂch situacĂ: doprava, hotely, jĂdlo, nakupovĂĄnĂ a nouzovĂ© situace. KaĆŸdĂĄ poloĆŸka obsahuje japonskĂœ zĂĄpis, rĂłmadĆŸi, vĂœslovnost pro ÄtenĂ latinkou a kulturnĂ kontext, abyste pĆesnÄ vÄdÄli, kdy a jak ji pouĆŸĂt.

RychlĂœ pĆehled: Top 10 cestovnĂch frĂĄzĂ
| ÄeĆĄtina | JaponĆĄtina | VĂœslovnost | FormĂĄlnost |
|---|---|---|---|
| PromiĆte / OmlouvĂĄm se / DÄkuji | ăăżăŸăă (Sumimasen) | soo-mee-mah-sehn | polite |
| ProsĂm (pĆi ĆŸĂĄdosti) | ăéĄăăăŸă (Onegaishimasu) | oh-neh-gah-ee-shee-mahs | polite |
| DÄkuji | ăăăăšăăăăăŸă (Arigatou gozaimasu) | ah-ree-gah-toh goh-zah-ee-mahs | polite |
| Kolik to stojĂ? | ăăăă§ăăïŒ (Ikura desu ka?) | ee-koo-rah dehs kah | polite |
| Kde je...? | ...ăŻă©ăă§ăăïŒ (...wa doko desu ka?) | ...wah doh-koh dehs kah | polite |
| ĂÄet, prosĂm | ăäŒèšăéĄăăăŸă (Okaikei onegaishimasu) | oh-kah-ee-keh oh-neh-gah-ee-shee-mahs | polite |
| NerozumĂm | ăăăăŸăă (Wakarimasen) | wah-kah-ree-mah-sehn | polite |
| MluvĂte anglicky? | è±èȘăŻè©±ăăŸăăïŒ (Eigo wa hanasemasu ka?) | eh-goh wah hah-nah-seh-mahs kah | polite |
| Pomoc! | ć©ăăŠïŒ (Tasukete!) | tah-soo-keh-teh | casual |
| Ano / Ne | ăŻă / ăăă (Hai / Iie) | hah-ee / ee-eh | polite |
Doprava
JaponskĂĄ veĆejnĂĄ doprava je proslule efektivnĂ, ale orientace vyĆŸaduje pĂĄr klĂÄovĂœch frĂĄzĂ. Na nĂĄdraĆŸĂch ve velkĂœch mÄstech bĂœvĂĄ znaÄenĂ i v angliÄtinÄ, ale autobusovĂ© linky, rozhovory s taxikĂĄĆem a ptanĂ se na cestu tĂ©mÄĆ vĆŸdy vyĆŸadujĂ japonĆĄtinu. IC karta (Suica nebo Pasmo) odstranĂ potĆebu kupovat jednotlivĂ© jĂzdenky. StaÄĂ pĆiloĆŸit a jet u turniketĆŻ, v konbini a u automatĆŻ.
ăăżăŸăă (Sumimasen)
/soo-mee-mah-sehn/
DoslovnĂœ vĂœznam: NenĂ konce (mĂ©mu obtÄĆŸovĂĄnĂ vĂĄs)
âăăżăŸăăăé§ ăŻă©ăă§ăăïŒâ
PromiĆte, kde je nĂĄdraĆŸĂ?
Ć vĂœcarskĂœ nĆŻĆŸ japonskĂ©ho cestovĂĄnĂ. PouĆŸijte ho, kdyĆŸ chcete upoutat pozornost, omluvit se za strÄenĂ v pĆeplnÄnĂ©m vlaku nebo vyjĂĄdĆit vdÄÄnost, kdyĆŸ vĂĄm nÄkdo pomĆŻĆŸe. Tohle slovo Ćeknete ÄastÄji neĆŸ jakĂ©koli jinĂ©.
Sumimasen pochĂĄzĂ ze slovesa sumu (skonÄit, vyĆĂdit) a jeho doslovnĂœ vĂœznam (ânenĂ konce mĂ©mu obtÄĆŸovĂĄnĂâ) odhaluje klĂÄovou japonskou hodnotu: uvÄdomÄnĂ si zĂĄtÄĆŸe, kterou kladete na ostatnĂ. Pro cestovatele je to slovo, kterĂ© Ćeknete pĆed otĂĄzkou, potĂ© co vĂĄm nÄkdo uvolnĂ mĂsto, i kdyĆŸ omylem zablokujete dveĆe. Podle vĂœslovnostnĂch standardĆŻ NHK je pĆĂzvuk rovnomÄrnÄ rozloĆŸenĂœ na vĆĄechny slabiky.
ăăăŻă©ăă§ăăïŒ (Koko wa doko desu ka?)
/koh-koh wah doh-koh dehs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe tady, kde to je?
âăăżăŸăăăăăăŻă©ăă§ăăïŒć°ćłăèŠăŠăćăăăŸăăăâ
PromiĆte, kde tohle mĂsto je? NevyznĂĄm se v tom ani podle mapy.
ZĂĄkladnĂ frĂĄze, kdyĆŸ se ztratĂte. Japonci vĂĄs Äasto radÄji doprovodĂ, neĆŸ aby jen ukĂĄzali smÄr. Bere se to jako bÄĆŸnĂĄ pohostinnost, ne jako obtÄĆŸovĂĄnĂ.
KdyĆŸ se ptĂĄte na konkrĂ©tnĂ mĂsto, vymÄĆte koko (tady) za nĂĄzev lokace: TĆkyĆ Eki wa doko desu ka? (Kde je tokijskĂ© nĂĄdraĆŸĂ?). Japonci jsou pĆekvapivÄ ochotnĂ pomĂĄhat ztracenĂœm turistĆŻm. Nedivte se, kdyĆŸ vĂĄs nÄkdo osobnÄ dovede aĆŸ do cĂle.
ć珊ăŻăăăă§ăăïŒ (Kippu wa ikura desu ka?)
/kee-poo wah ee-koo-rah dehs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe jĂzdenky, kolik stojĂ?
âæ°ćźżăŸă§ăźć珊ăŻăăăă§ăăïŒâ
Kolik stojĂ jĂzdenka do Ć indĆŸuku?
UĆŸiteÄnĂ© na autobusovĂœch zastĂĄvkĂĄch a v menĆĄĂch stanicĂch bez automatĆŻ s angliÄtinou. Ve vlacĂch jsou jednoduĆĄĆĄĂ IC karty (Suica/Pasmo), staÄĂ pĆiloĆŸit a sprĂĄvnĂ© jĂzdnĂ© se odeÄte automaticky.
đĄ IC karty, vĂĄĆĄ nejlepĆĄĂ kamarĂĄd v Japonsku
PoĆiÄte si IC kartu Suica nebo Pasmo (dnes dostupnĂ© i na iPhonu pĆes Apple Wallet). Funguje prakticky ve vĆĄech vlacĂch, autobusech a metru po celĂ© zemi. MĆŻĆŸete s nĂ platit i v konbini (ăłăłăă, konbini), v automatech a v mnoha obchodech. Dobijete ji v jenech v jakĂ©mkoli automatu ve stanici a pak jen pĆiklĂĄdĂĄte. JaponĆĄtinu k tomu nepotĆebujete.
...ăŸă§ăéĄăăăŸă (...made onegaishimasu)
/...mah-deh oh-neh-gah-ee-shee-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: Do..., prosĂm
âæ±äșŹé§ ăŸă§ăéĄăăăŸăăâ
Na tokijskĂ© nĂĄdraĆŸĂ, prosĂm.
ZĂĄkladnĂ taxikĂĄĆskĂĄ frĂĄze. StaÄĂ ĆĂct cĂl a pak 'made onegaishimasu.' DveĆe taxi se otevĂrajĂ a zavĂrajĂ automaticky, nedotĂœkejte se jich. SpropitnĂ© se neoÄekĂĄvĂĄ ani nenĂ ĆŸĂĄdoucĂ.
JaponskĂĄ taxi jsou dokonale ÄistĂĄ a ĆidiÄi nosĂ bĂlĂ© rukavice. LevĂ© zadnĂ dveĆe se otevĂrajĂ automaticky, nesnaĆŸte se je otevĂrat ani zavĂrat sami. UkaĆŸte ĆidiÄi cĂl na displeji telefonu, pokud je pro vĂĄs vĂœslovnost tÄĆŸkĂĄ. A pamatujte, spropitnĂ© nikdy.
äčăæăăŻă©ăă§ăăïŒ (Norikae wa doko desu ka?)
/noh-ree-kah-eh wah doh-koh dehs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe pĆestupu, kde je?
âć±±æç·ăžăźäčăæăăŻă©ăă§ăăïŒâ
Kde je pĆestup na linku Jamano-te?
NĂĄdraĆŸĂ v Tokiu mohou mĂt pĆes 30 nĂĄstupiĆĄĆ„. PersonĂĄl u turniketĆŻ vĆŸdy ochotnÄ pomĆŻĆŸe. JdÄte radÄji k obsluhovanĂ© brĂĄnÄ neĆŸ k automatickĂœm.
V hotelu
JaponskĂ© hotely a ryokan (tradiÄnĂ hostince) fungujĂ s mimoĆĂĄdnou pĆesnostĂ. Check-in bĂœvĂĄ typicky v 15:00 a check-out v 10:00 nebo 11:00, s malou flexibilitou. Recepce (ăăăłă, furonto) je mĂsto, kam se obrĂĄtĂte s jakoukoli ĆŸĂĄdostĂ.
äșçŽăăăăŸă (Yoyaku ga arimasu)
/yoh-yah-koo gah ah-ree-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: Existuje rezervace
âăăżăŸăăăäșçŽăăăăŸăăç°äžă§ăăâ
PromiĆte, mĂĄm rezervaci. JmĂ©no je Tanaka.
PouĆŸĂvĂĄ se pĆi check-inu. PomĆŻĆŸe, kdyĆŸ mĂĄte potvrzenĂ rezervace v telefonu. V ryokan (tradiÄnĂch hostincĂch) vĂĄs mohou poĆŸĂĄdat, abyste si u vchodu sundali boty. Hledejte genkan (çéą), zapuĆĄtÄnĂœ vstupnĂ prostor s policĂ na boty.
V tradiÄnĂm ryokan mĂĄ check-in vĂce ceremonie. MĆŻĆŸete dostat Äaj a sladkost, zatĂmco personĂĄl vysvÄtlĂ vybavenĂ hostince. JĂdla bĂœvajĂ Äasto v cenÄ a podĂĄvajĂ se na pokoji v pevnÄ danĂœch Äasech. Lonely Planet Japanese Phrasebook doporuÄuje mĂt pĆipravenĂ© ÄĂslo potvrzenĂ, protoĆŸe personĂĄl mĆŻĆŸe potĆebovat spĂĄrovat vaĆĄe cizĂ jmĂ©no se svĂœm rezervaÄnĂm systĂ©mem.
éšć±ăŻăăăŸăăïŒ (Heya wa arimasu ka?)
/heh-yah wah ah-ree-mahs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe pokoje, existuje nÄjakĂœ?
âä»ć€ăéšć±ăŻăăăŸăăïŒäžäșșă§ăăâ
MĂĄte pokoj na dneĆĄnĂ noc? Jsem sĂĄm/sama.
Pro ubytovĂĄnĂ bez rezervace. Japonsko mĂĄ mnoho cenovÄ dostupnĂœch business hotelĆŻ (ăăžăăčăăă«) u nĂĄdraĆŸĂ, kterĂ© Äasto mĂvajĂ volno. DalĆĄĂ typicky japonskou moĆŸnostĂ pro sĂłlo cestovatele jsou kapslovĂ© hotely (ă«ăă»ă«ăăă«).
é”ăăéĄăăăŸă (Kagi wo onegaishimasu)
/kah-gee oh oh-neh-gah-ee-shee-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: KlĂÄ, prosĂm
âăăżăŸăăăé”ăăéĄăăăŸăăéšć±ăŻ305ć·ćź€ă§ăăâ
PromiĆte, klĂÄ prosĂm. MĆŻj pokoj je 305.
Mnoho japonskĂœch hotelĆŻ pouĆŸĂvĂĄ fyzickĂ© klĂÄe nebo karty, kterĂ© se pĆi odchodu nechĂĄvajĂ na recepci. Tato frĂĄze se hodĂ i pĆi nĂĄvratu, kdyĆŸ chcete klĂÄ zpÄt.
Wi-FiăŻăăăŸăăïŒ (Wai-Fai wa arimasu ka?)
/wah-ee fah-ee wah ah-ree-mahs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe Wi-Fi, existuje?
âWi-FiăŻăăăŸăăïŒăăčăŻăŒăăŻäœă§ăăïŒâ
Måte Wi-Fi? Jaké je heslo?
VÄtĆĄina hotelĆŻ nabĂzĂ Wi-Fi zdarma. Pro pĆipojenĂ na cestĂĄch si turistĂ© Äasto pĆŻjÄujĂ pocket Wi-Fi na letiĆĄti, je k dispozici u pĆepĂĄĆŸek na letiĆĄtĂch Narita a Haneda.
ObjednĂĄvĂĄnĂ jĂdla
JaponskĂĄ gastronomickĂĄ kultura je na seznamu nehmotnĂ©ho kulturnĂho dÄdictvĂ UNESCO a jĂdlo patĆĂ k vrcholĆŻm kaĆŸdĂ© cesty. Restaurace sahajĂ od podnikĆŻ s michelinskou hvÄzdou po stojacĂ nudlovĂ© bary na nĂĄdraĆŸĂch a kaĆŸdĂĄ mĂĄ vlastnĂ etiketu. Mnoho restauracĂ vystavuje v oknech plastovĂ© repliky jĂdel (éŁćă”ăłăă«, shokuhin sanpuru) a kdyĆŸ selĆŸe jazyk, mĆŻĆŸete na nÄ ukĂĄzat a objednat.
ăäŒèšăéĄăăăŸă (Okaikei onegaishimasu)
/oh-kah-ee-keh oh-neh-gah-ee-shee-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: ĂÄet, prosĂm
âăăżăŸăăăăäŒèšăéĄăăăŸăăâ
PromiĆte, ĂșÄet prosĂm.
V Japonsku obvykle platĂte u pokladny u vĂœchodu, ne u stolu. ĂÄet podejte pokladnĂmu. NenechĂĄvejte penĂze na stole. PersonĂĄl si mĆŻĆŸe myslet, ĆŸe jste je zapomnÄli, a vybÄhne za vĂĄmi, aby vĂĄm je vrĂĄtil.
â ïž V Japonsku se nedĂĄvĂĄ spropitnĂ©
SpropitnĂ© se v Japonsku nedĂĄvĂĄ a mĆŻĆŸe zpĆŻsobit skuteÄnĂœ zmatek nebo rozpaky. PersonĂĄl mĆŻĆŸe penĂze odmĂtnout, dobÄhnout vĂĄs na ulici a vrĂĄtit je, nebo se cĂtit nepĆĂjemnÄ, co s tĂm. SkvÄlĂœ servis je zĂĄkladnĂ standard, ne nÄco, co vyĆŸaduje pĆĂplatek. Cena v menu je koneÄnĂĄ (daĆ mĆŻĆŸe bĂœt zahrnutĂĄ nebo pĆipoÄtenĂĄ zvlĂĄĆĄĆ„, ale spropitnĂ© se nikdy neoÄekĂĄvĂĄ).
ăăăăăŻäœă§ăăïŒ (Osusume wa nan desu ka?)
/oh-soo-soo-meh wah nahn dehs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe doporuÄenĂ, co to je?
âćăăŠăȘăă§ăăăăăăăăŻäœă§ăăïŒâ
Jsem tu poprvĂ©. Co doporuÄujete?
PersonĂĄl v japonskĂœch restauracĂch je na doporuÄenĂ hrdĂœ. Tahle frĂĄze lichotĂ kuchaĆi a obvykle vĂĄm pĆinese nejlepĆĄĂ jĂdlo z menu. U sushi pultu bĂœvĂĄ doporuÄenĂ kuchaĆe (ăăŸăă, omakase) Äasto nejlepĆĄĂ volba.
ăąăŹă«ăźăŒăăăăŸă (Arerugi ga arimasu)
/ah-reh-roo-gee gah ah-ree-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: Existuje alergie
âăăżăŸăăăăăłăźăąăŹă«ăźăŒăăăăŸăăâ
PromiĆte, mĂĄm alergii na krevety.
ZĂĄsadnĂ pro bezpeÄnost. BÄĆŸnĂ© alergeny: ăăł (ebi, krevety), ăăŸă (tamago, vejce), ć°éșŠ (komugi, pĆĄenice), ăă° (soba, pohanka), ăăŒăăă (piinattsu, araĆĄĂdy). Noste s sebou kartiÄku s alergiemi v japonĆĄtinÄ pro personĂĄl.
ăăă ăăŸă (Itadakimasu)
/ee-tah-dah-kee-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: PokornÄ pĆijĂmĂĄm
âăăă ăăŸăïŒăăăçŸćłăăăïŒâ
Itadakimasu! PĂĄni, vypadĂĄ to vĂœbornÄ!
ĆĂkĂĄ se pĆed jĂdlem, s dlanÄmi u sebe v malĂ©m gestu podobnĂ©m modlitbÄ. VyjadĆuje vdÄÄnost vĆĄem, kdo se na jĂdle podĂleli: farmĂĄĆi, kuchaĆi, obsluze. KdyĆŸ to Ćeknete, pĆŻsobĂte kulturnÄ citlivÄ a vĆŸdy to potÄĆĄĂ.
ăăĄăăăăŸă§ăă (Gochisousama deshita)
/goh-chee-soh-sah-mah deh-shtah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Byla to hostina
âăăĄăăăăŸă§ăăăăšăŠăçŸćłăăăŁăă§ăăâ
DÄkuji za jĂdlo. Bylo to moc dobrĂ©.
ĆĂkĂĄ se po dojedenĂ. DÄkuje kuchaĆi i personĂĄlu za jĂdlo. KdyĆŸ to Ćeknete pĆi odchodu z restaurace, Äasto sklidĂte vĆelĂ© ĂșsmÄvy a nÄkdy i 'dÄkujeme, ĆŸe jste pĆiĆĄli' (ăăăăšăăăăăŸăă).
NakupovĂĄnĂ
Od elektronickĂœch vÄĆŸĂ v AkihabaĆe po tradiÄnĂ Ćemesla v KjĂłtu, nakupovĂĄnĂ je velkĂĄ ÄĂĄst kaĆŸdĂ© cesty do Japonska. NĂĄkupy bez danÄ (ć çš, menzei) jsou pro turisty dostupnĂ© pĆi ĂștratÄ nad 5 000 jenĆŻ v zapojenĂœch obchodech, vezmÄte si tedy pas.
ăăăă§ăăïŒ (Ikura desu ka?)
/ee-koo-rah dehs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Kolik to stojĂ?
âăăżăŸăăăăăăŻăăăă§ăăïŒâ
PromiĆte, kolik to stojĂ?
Funguje vĆĄude: obchody, trhy, stĂĄnky. PĆi otĂĄzce ukaĆŸte na zboĆŸĂ. Japonsko je obecnÄ kultura pevnĂœch cen, smlouvĂĄnĂ nenĂ bÄĆŸnĂ©, kromÄ bleĆĄĂch trhĆŻ (ăăȘăŒăăŒă±ăă) a nÄkterĂœch obchodĆŻ s elektronikou v AkihabaĆe.
ăăć°ăćźăăźăŻăăăŸăăïŒ (Mou sukoshi yasui no wa arimasu ka?)
/moh soo-koh-shee yah-soo-ee noh wah ah-ree-mahs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Je nÄco o trochu levnÄjĆĄĂho?
âçŽ æ”ă§ăăăăăć°ăćźăăźăŻăăăŸăăïŒâ
Je to krĂĄsnĂ©, ale mĂĄte nÄco o trochu levnÄjĆĄĂho?
MĂsto smlouvĂĄnĂ o cenÄ (coĆŸ je v Japonsku neobvyklĂ©) se tahle frĂĄze zdvoĆile ptĂĄ, jestli existuje dostupnÄjĆĄĂ alternativa. PersonĂĄl ocenĂ vaĆĄi pĆĂmost a obvykle nabĂdne moĆŸnosti.
ă«ăŒăăŻäœżăăŸăăïŒ (Kaado wa tsukaemasu ka?)
/kah-doh wah tsoo-kah-eh-mahs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe karty, dĂĄ se pouĆŸĂt?
âăăżăŸăăăă«ăŒăăŻäœżăăŸăăïŒăăăšăçŸéă ăă§ăăïŒâ
PromiĆte, mĆŻĆŸu platit kartou? Nebo jen hotovÄ?
Japonsko je stĂĄle hodnÄ hotovostnĂ. VelkĂ© obchody a ĆetÄzce karty berou, ale menĆĄĂ obchody a restaurace Äasto ne. VĆŸdy noste hotovost (çŸé, genkin). Bankomaty v 7-Eleven a Japan Post pĆijĂmajĂ mezinĂĄrodnĂ karty.
ć çšă§ăăŸăăïŒ (Menzei dekimasu ka?)
/mehn-zeh deh-kee-mahs kah/
DoslovnĂœ vĂœznam: DĂĄ se to udÄlat bez danÄ?
âć çšă§ăăŸăăïŒăăčăăŒăăŻăăăŸăăâ
MĆŻĆŸu nakoupit bez danÄ? MĂĄm pas.
ZahraniÄnĂ turistĂ© mohou zĂskat osvobozenĂ od 10% spotĆebnĂ danÄ pĆi nĂĄkupu nad 5 000 jenĆŻ v obchodech se symbolem 'Tax Free'. VezmÄte si pas, personĂĄl pĆipevnĂ ĂșÄtenku na strĂĄnku v pasu.
đĄ Kultura konbini, zĂĄchrannĂ© lano cestovatele
JaponskĂ© convenience stores (ăłăłăă, konbini), vÄetnÄ 7-Eleven, Lawson a FamilyMart, jsou na ĂșplnÄ jinĂ© Ășrovni neĆŸ jejich zĂĄpadnĂ protÄjĆĄky. ProdĂĄvajĂ ÄerstvĂ© onigiri (rĂœĆŸovĂ© trojĂșhelnĂÄky), bento boxy, teplĂĄ jĂdla, drogerii, nabĂjeÄky, poĆĄtovnĂ znĂĄmky, lĂstky na koncerty a majĂ mezinĂĄrodnĂ bankomaty. Jsou otevĆenĂ© 24/7 a najdete je prakticky na kaĆŸdĂ©m mÄstskĂ©m bloku, jsou to nejpraktiÄtÄjĆĄĂ zdroje pro kaĆŸdĂ©ho cestovatele v Japonsku.
Nouzové situace
NouzovĂ© situace jsou pro turisty v Japonsku vzĂĄcnĂ©, protoĆŸe jde o jednu z nejbezpeÄnÄjĆĄĂch zemĂ na svÄtÄ. PĆesto mohou bĂœt tyto frĂĄze zĂĄsadnĂ, kdyĆŸ na tom zĂĄleĆŸĂ. TĂsĆovĂ© ÄĂslo je 110 pro policii a 119 pro hasiÄe a zĂĄchranku (opaÄnÄ neĆŸ v mnoha zĂĄpadnĂch zemĂch).
ć©ăăŠïŒ (Tasukete!)
/tah-soo-keh-teh/
DoslovnĂœ vĂœznam: ZachraĆte mÄ! / Pomoc!
âć©ăăŠïŒèČĄćžăçăŸăăŸăăïŒâ
Pomoc! Ukradli mi penÄĆŸenku!
NalĂ©havĂ© volĂĄnĂ o pomoc. V opravdovĂ© nouzi to pĆitĂĄhne okamĆŸitou pozornost. Pro mĂ©nÄ nalĂ©havou pomoc pouĆŸijte radÄji 'sumimasen'. MĂra kriminality je v Japonsku velmi nĂzkĂĄ, ale drobnĂ© krĂĄdeĆŸe se mohou stĂĄt v pĆeplnÄnĂœch turistickĂœch mĂstech.
ć»è ăćż èŠă§ă (Isha ga hitsuyou desu)
/ee-shah gah hee-tsoo-yoh dehs/
DoslovnĂœ vĂœznam: Je potĆeba lĂ©kaĆ
âăăżăŸăăăć»è ăćż èŠă§ăăæ°ćăæȘăă§ăăâ
PromiĆte, potĆebuji lĂ©kaĆe. Je mi ĆĄpatnÄ.
Hotely mohou zaĆĂdit nĂĄvĆĄtÄvu lĂ©kaĆe. Pro nemocnice s personĂĄlem mluvĂcĂm anglicky hledejte ve svĂ©m okolĂ 'international clinic' (ćœéăŻăȘăăăŻ). VezmÄte si doklady k cestovnĂmu pojiĆĄtÄnĂ a pas.
èŠćŻăćŒăă§ăă ăă (Keisatsu wo yonde kudasai)
/keh-sah-tsoo oh yohn-deh koo-dah-sah-ee/
DoslovnĂœ vĂœznam: ProsĂm, zavolejte policii
âăăżăŸăăăèŠćŻăćŒăă§ăă ăăăăăčăăŒăăăȘăăăŸăăăâ
PromiĆte, prosĂm zavolejte policii. Ztratil(a) jsem pas.
PolicejnĂ budky (äș€çȘ, koban) jsou malĂ© stanice po celĂœch japonskĂœch mÄstech a jsou obsazenĂ© nonstop. PolicistĂ© jsou pĆĂstupnĂ a pomohou se ztracenĂœmi vÄcmi, s navigacĂ i v nouzi. ZtracenĂ© vÄci se v Japonsku Äasto odevzdĂĄvajĂ a vracejĂ.
...ăźăąăŹă«ăźăŒăăăăŸă (...no arerugi ga arimasu)
/...noh ah-reh-roo-gee gah ah-ree-mahs/
DoslovnĂœ vĂœznam: MĂĄm alergii na...
âăăŒăăăăźăąăŹă«ăźăŒăăăăŸăăææ„è»ăćŒăă§ăă ăăăâ
MĂĄm alergii na araĆĄĂdy. ProsĂm zavolejte zĂĄchranku.
PĆi tÄĆŸkĂ© alergickĂ© reakci volejte 119 (zĂĄchranka). Noste kartiÄku s alergiemi v japonĆĄtinÄ, lĂ©kĂĄrny a hotely vĂĄm ji mohou pomoci vytvoĆit. Slovo pro sanitku je ææ„è» (kyuukyuusha, kyoo-kyoo-shah).
KulturnĂ etiketa pro cestovatele
đ ÄtyĆi pravidla, kterĂĄ by mÄl znĂĄt kaĆŸdĂœ turista
Ăklona: Pro turisty staÄĂ lehkĂ© kĂœvnutĂ hlavou (15 stupĆĆŻ). NemusĂte dÄlat hlubokou Ășklonu 45 stupĆĆŻ, ta je vyhrazenĂĄ pro formĂĄlnĂ omluvy a pracovnĂ schĆŻzky. MalĂ© kĂœvnutĂ pĆi arigatou gozaimasu nebo sumimasen je ideĂĄlnĂ.
ZouvĂĄnĂ: Hledejte genkan (çéą), mĂrnÄ snĂĆŸenĂœ vstupnĂ prostor s policĂ na boty nebo Ćadou pantoflĂ. NarazĂte na nÄj v ryokan, chrĂĄmech, nÄkterĂœch restauracĂch, zkuĆĄebnĂch kabinkĂĄch a v domĂĄcnostech. Vystupte z bot a obujte si poskytnutĂ© pantofle. PonoĆŸky jsou v poĆĂĄdku, bosĂ© nohy nejsou ideĂĄlnĂ.
ĆœĂĄdnĂ© spropitnĂ©: StojĂ za zopakovĂĄnĂ, protoĆŸe to pĆekvapĂ mnoho zĂĄpadnĂch cestovatelĆŻ. NedĂĄvejte spropitnĂ© v restauracĂch, hotelech, taxi, kadeĆnictvĂ ani nikde jinde. NenĂ to zvykem a mĆŻĆŸe to zpĆŻsobit skuteÄnĂœ zmatek.
Etiketa ve vlaku: PĆepnÄte telefon na tichĂœ reĆŸim (ăăăŒăąăŒă, manaa moodo, doslova âmanner modeâ). Ve vlaku netelefonujte. JĂst v mĂstnĂch vlacĂch se moc nenosĂ, ale v dĂĄlkovĂœch vlacĂch jako ĆĄinkansen (rychlovlak) je to naprosto v poĆĂĄdku, bento boxy jsou tam skoro tradice.

UĆŸiteÄnĂ© poÄĂtacĂ vĂœrazy pro cestovatele
JaponĆĄtina pouĆŸĂvĂĄ poÄĂtacĂ slova (poÄĂtadla), kterĂĄ se mÄnĂ podle typu objektu. NemusĂte se uÄit vĆĄechna, ale tĆi jsou pro turisty opravdu uĆŸiteÄnĂĄ:
| PoÄĂtadlo | ÄtenĂ | PouĆŸitĂ | PĆĂklad |
|---|---|---|---|
| ăæ (mai) | mah-ee | PlochĂ© vÄci: jĂzdenky, listy, talĂĆe | ć珊äșæ (kippu ni-mai) = 2 jĂzdenky |
| ăäșș (nin) | neen | LidĂ© (kromÄ 1 a 2) | äžäșșă§ă (san-nin desu) = 3 osoby |
| ă〠(tsu) | tsoo | ObecnĂ© pĆedmÄty | äžă€ăă ăă (hitotsu kudasai) = Jedno, prosĂm |
Na otĂĄzku âkolik lidĂâ v restauraci se hostitel zeptĂĄ nan-mei-sama desu ka? (äœćæ§ă§ăăïŒ). UkaĆŸte prsty a ĆeknÄte ÄĂslo: futari (äșäșș, dvÄ osoby) nebo san-nin (äžäșș, tĆi osoby).
UÄte se japonsky pĆes filmy a TV
KdyĆŸ tyto frĂĄze uslyĆĄĂte v pĆirozenĂ© ĆeÄi rodilĂœch mluvÄĂch, uÄenĂ se vĂœraznÄ zrychlĂ. JaponskĂ© filmy a anime nabĂzejĂ autentickou vĂœslovnost, intonaci a kulturnĂ kontext, kterĂœ ĆŸĂĄdnĂĄ konverzaÄnĂ pĆĂruÄka plnÄ nenahradĂ. PodĂvejte se na nĂĄĆĄ prĆŻvodce nejlepĆĄĂmi filmy pro uÄenĂ japonĆĄtiny, kde najdete doporuÄenĂ seĆazenĂĄ podle obtĂĆŸnosti.
Pro systematickĂ© budovĂĄnĂ slovnĂ zĂĄsoby pĆed cestou vĂĄm nĂĄstroje Wordy pro uÄenĂ japonĆĄtiny umoĆŸnĂ procviÄovat cestovnĂ frĂĄze pomocĂ rozloĆŸenĂ©ho opakovĂĄnĂ, abyste si je udrĆŸeli v pamÄti. A pro dalĆĄĂ prĆŻvodce japonskĂœmi frĂĄzemi navĆĄtivte nĂĄĆĄ blog, kde najdete ÄlĂĄnky o pozdravech, podÄkovĂĄnĂ, omluvĂĄch a dalĆĄĂch tĂ©matech.
AĆ„ uĆŸ se snaĆŸĂte zorientovat v tokijskĂ©m labyrintu metra, nebo si objednĂĄvĂĄte ramen v malĂ© uliÄce v Ăsace, i pĂĄr tÄchto frĂĄzĂ vĂĄm zmÄnĂ cestovĂĄnĂ. JaponskĂ© slovo pro snahu je ganbaru (é ćŒ”ă) a snaha mluvit aspoĆ zĂĄkladnĂ japonĆĄtinou je nejlepĆĄĂ cesta, jak se spojit s kulturou, kterĂĄ si hluboce vĂĄĆŸĂ upĆĂmnosti a respektu.
Äasto kladenĂ© otĂĄzky
MusĂm umÄt japonsky, kdyĆŸ cestuji po Japonsku?
JakĂ© je pro turisty nejuĆŸiteÄnÄjĆĄĂ japonskĂ© slovo?
Dåvå se v Japonsku spropitné?
Jak se platĂ za vlaky v Japonsku?
Co bych mÄl jako turista vÄdÄt o japonskĂ© etiketÄ?
DĂĄ se v Japonsku platit kartou vĆĄude?
Zdroje a odkazy
- Japan Foundation (ćœéäș€æ”ćșé), zprĂĄva z prĆŻzkumu o vĂœuce japonĆĄtiny v zahraniÄĂ (2021)
- Lonely Planet, Japanese Phrasebook & Dictionary, 9. vydĂĄnĂ (2023)
- Japan National Tourism Organization (JNTO), statistiky pĆĂjezdĆŻ nĂĄvĆĄtÄvnĂkĆŻ (2024)
- NHK Broadcasting Culture Research Institute, vĂœslovnost a standardnĂ uĆŸĂvĂĄnĂ japonĆĄtiny
- Wierzbicka, A., Cross-Cultural Pragmatics: The Semantics of Human Interaction (Mouton de Gruyter)
ZaÄni se uÄit s Wordy
Sleduj skuteÄnĂ© filmovĂ© klipy a rozĆĄiĆuj si slovnĂ zĂĄsobu za pochodu. StaĆŸenĂ zdarma.

