← Zpět na blog
đŸ‡ŻđŸ‡”JaponĆĄtina

50+ zĂĄkladnĂ­ch japonskĂœch frĂĄzĂ­ na cesty pro vaĆĄi pƙíơtĂ­ cestu

Od SandorAktualizovĂĄno: 19. záƙí 2026⏱ 11 min čtenĂ­

Rychlá odpověď

NejuĆŸitečnějĆĄĂ­ japonskĂĄ frĂĄze na cestĂĄch je 'Sumimasen' (ă™ăżăŸă›ă‚“, soo-mee-mah-sehn). Funguje jako 'promiƈte', 'omlouvĂĄm se' i nenĂĄpadnĂ© 'děkuji' a pokryje desĂ­tky bÄ›ĆŸnĂœch situacĂ­ jednĂ­m slovem. K tomu vĂĄm znalost asi 50 klíčovĂœch frĂĄzĂ­ na dopravu, hotely, jĂ­dlo, nĂĄkupy a nouzovĂ© situace změnĂ­ cestu po Japonsku ze stresu na pohodu.

Proč na těchto frĂĄzĂ­ch zĂĄleĆŸĂ­

NejuĆŸitečnějĆĄĂ­ japonskĂĄ cestovnĂ­ frĂĄze je Sumimasen (ă™ăżăŸă›ă‚“, soo-mee-mah-sehn). PokrĂœvĂĄ „promiƈte“, „omlouvĂĄm se“ a dokonce i lehkĂ© „děkuji“, vĆĄechno v jednom slově. KdyĆŸ ji zvlĂĄdnete, mĂĄte vyƙeĆĄenou polovinu cestovnĂ­ komunikace.

Podle Japan National Tourism Organization (JNTO) pƙivĂ­talo Japonsko v roce 2024 pƙes 31 milionĆŻ zahraničnĂ­ch nĂĄvĆĄtěvnĂ­kĆŻ. Pƙesto i pƙi tomto turistickĂ©m boomu zĆŻstĂĄvĂĄ znalost angličtiny mimo hlavnĂ­ turistickĂĄ centra omezenĂĄ. PrĆŻzkum Japan Foundation z roku 2021 zjistil, ĆŸe i kdyĆŸ se japonsky učí 3,8 milionu lidĂ­ po celĂ©m světě, větĆĄina turistĆŻ pƙijĂ­ĆŸdĂ­ bez jedinĂ© frĂĄze a podle toho pak tĂĄpe. AĆ„ uĆŸ si vyhledĂĄvĂĄte „japonskĂ© cestovnĂ­ frĂĄze“ kvĆŻli cestě, studiu nebo konverzaci, tenhle prĆŻvodce pokrĂœvĂĄ vĆĄe, co potƙebujete.

KulturnĂ­ rozměr je často jeĆĄtě dĆŻleĆŸitějĆĄĂ­ neĆŸ jazykovĂœ. Japonsko funguje na systĂ©mu zdvoƙilosti a ohleduplnosti, kterĂœ prostupuje kaĆŸdou interakcĂ­, od koupě jĂ­zdenky aĆŸ po vstup do restaurace. SprĂĄvnĂĄ frĂĄze dĂĄvĂĄ najevo respekt a reakce JaponcĆŻ na turistu, kterĂœ se snaĆŸĂ­, bĂœvĂĄ velmi vƙelĂĄ.

„V japonskĂ© společnosti je uĆŸ samotnĂĄ snaha komunikovat v mĂ­stnĂ­m jazyce formou zdvoƙilosti. I nedokonalĂĄ japonĆĄtina signalizuje kulturnĂ­ citlivost a respekt, vlastnosti, kterĂ© si japonĆĄtĂ­ mluvčí cenĂ­ mnohem vĂ­c neĆŸ gramatickĂ© pƙesnosti.“

(Anna Wierzbicka, Cross-Cultural Pragmatics, Mouton de Gruyter)

Tento prĆŻvodce obsahuje pƙes 50 zĂĄkladnĂ­ch frĂĄzĂ­ uspoƙádanĂœch podle cestovnĂ­ch situacĂ­: doprava, hotely, jĂ­dlo, nakupovĂĄnĂ­ a nouzovĂ© situace. KaĆŸdĂĄ poloĆŸka obsahuje japonskĂœ zĂĄpis, rĂłmadĆŸi, vĂœslovnost pro čtenĂ­ latinkou a kulturnĂ­ kontext, abyste pƙesně věděli, kdy a jak ji pouĆŸĂ­t.


Cestovatel s kufrem se ptĂĄ japonskĂ©ho zaměstnance nĂĄdraĆŸĂ­ na cestu, obklopen ikonami vysokorychlostnĂ­ho vlaku, brĂĄny torii, dopravnĂ­ karty IC, misky ramenu, večerky a taxĂ­ku

RychlĂœ pƙehled: Top 10 cestovnĂ­ch frĂĄzĂ­

ČeĆĄtinaJaponĆĄtinaVĂœslovnostFormĂĄlnost
Promiƈte / OmlouvĂĄm se / Děkujiă™ăżăŸă›ă‚“ (Sumimasen)soo-mee-mah-sehnpolite
ProsĂ­m (pƙi ĆŸĂĄdosti)ăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ (Onegaishimasu)oh-neh-gah-ee-shee-mahspolite
Děkujiă‚ă‚ŠăŒăšă†ă”ă–ă„ăŸă™ (Arigatou gozaimasu)ah-ree-gah-toh goh-zah-ee-mahspolite
Kolik to stojĂ­?ă„ăă‚‰ă§ă™ă‹ïŒŸ (Ikura desu ka?)ee-koo-rah dehs kahpolite
Kde je...?...ăŻă©ă“ă§ă™ă‹ïŒŸ (...wa doko desu ka?)...wah doh-koh dehs kahpolite
Účet, prosĂ­măŠäŒšèšˆăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ (Okaikei onegaishimasu)oh-kah-ee-keh oh-neh-gah-ee-shee-mahspolite
NerozumĂ­mă‚ă‹ă‚ŠăŸă›ă‚“ (Wakarimasen)wah-kah-ree-mah-sehnpolite
MluvĂ­te anglicky?英èȘžăŻè©±ă›ăŸă™ă‹ïŒŸ (Eigo wa hanasemasu ka?)eh-goh wah hah-nah-seh-mahs kahpolite
Pomoc!ćŠ©ă‘ăŠïŒ (Tasukete!)tah-soo-keh-tehcasual
Ano / Neはい / いいえ (Hai / Iie)hah-ee / ee-ehpolite

Doprava

JaponskĂĄ veƙejnĂĄ doprava je proslule efektivnĂ­, ale orientace vyĆŸaduje pĂĄr klíčovĂœch frĂĄzĂ­. Na nĂĄdraĆŸĂ­ch ve velkĂœch městech bĂœvĂĄ značenĂ­ i v angličtině, ale autobusovĂ© linky, rozhovory s taxikáƙem a ptanĂ­ se na cestu tĂ©měƙ vĆŸdy vyĆŸadujĂ­ japonĆĄtinu. IC karta (Suica nebo Pasmo) odstranĂ­ potƙebu kupovat jednotlivĂ© jĂ­zdenky. Stačí pƙiloĆŸit a jet u turniketĆŻ, v konbini a u automatĆŻ.

ă™ăżăŸă›ă‚“ (Sumimasen)

ZdvoƙilĂ©

/soo-mee-mah-sehn/

DoslovnĂœ vĂœznam: NenĂ­ konce (mĂ©mu obtÄ›ĆŸovĂĄnĂ­ vĂĄs)

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€é§…ăŻă©ă“ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Promiƈte, kde je nĂĄdraĆŸĂ­?

🌍

Ć vĂœcarskĂœ nĆŻĆŸ japonskĂ©ho cestovĂĄnĂ­. PouĆŸijte ho, kdyĆŸ chcete upoutat pozornost, omluvit se za strčenĂ­ v pƙeplněnĂ©m vlaku nebo vyjĂĄdƙit vděčnost, kdyĆŸ vĂĄm někdo pomĆŻĆŸe. Tohle slovo ƙeknete častěji neĆŸ jakĂ©koli jinĂ©.

Sumimasen pochĂĄzĂ­ ze slovesa sumu (skončit, vyƙídit) a jeho doslovnĂœ vĂœznam („nenĂ­ konce mĂ©mu obtÄ›ĆŸovĂĄní“) odhaluje klíčovou japonskou hodnotu: uvědoměnĂ­ si zĂĄtÄ›ĆŸe, kterou kladete na ostatnĂ­. Pro cestovatele je to slovo, kterĂ© ƙeknete pƙed otĂĄzkou, potĂ© co vĂĄm někdo uvolnĂ­ mĂ­sto, i kdyĆŸ omylem zablokujete dveƙe. Podle vĂœslovnostnĂ­ch standardĆŻ NHK je pƙízvuk rovnoměrně rozloĆŸenĂœ na vĆĄechny slabiky.

ă“ă“ăŻă©ă“ă§ă™ă‹ïŒŸ (Koko wa doko desu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/koh-koh wah doh-koh dehs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe tady, kde to je?

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€ă“ă“ăŻă©ă“ă§ă™ă‹ïŒŸćœ°ć›łă‚’èŠ‹ăŠă‚‚ćˆ†ă‹ă‚ŠăŸă›ă‚“ă€‚â€

Promiƈte, kde tohle místo je? Nevyznåm se v tom ani podle mapy.

🌍

ZĂĄkladnĂ­ frĂĄze, kdyĆŸ se ztratĂ­te. Japonci vĂĄs často raději doprovodĂ­, neĆŸ aby jen ukĂĄzali směr. Bere se to jako bÄ›ĆŸnĂĄ pohostinnost, ne jako obtÄ›ĆŸovĂĄnĂ­.

KdyĆŸ se ptĂĄte na konkrĂ©tnĂ­ mĂ­sto, vyměƈte koko (tady) za nĂĄzev lokace: Tƍkyƍ Eki wa doko desu ka? (Kde je tokijskĂ© nĂĄdraĆŸĂ­?). Japonci jsou pƙekvapivě ochotnĂ­ pomĂĄhat ztracenĂœm turistĆŻm. Nedivte se, kdyĆŸ vĂĄs někdo osobně dovede aĆŸ do cĂ­le.

ćˆ‡çŹŠăŻă„ăă‚‰ă§ă™ă‹ïŒŸ (Kippu wa ikura desu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/kee-poo wah ee-koo-rah dehs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe jĂ­zdenky, kolik stojĂ­?

â€œæ–°ćźżăŸă§ăźćˆ‡çŹŠăŻă„ăă‚‰ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Kolik stojĂ­ jĂ­zdenka do Ć indĆŸuku?

🌍

UĆŸitečnĂ© na autobusovĂœch zastĂĄvkĂĄch a v menĆĄĂ­ch stanicĂ­ch bez automatĆŻ s angličtinou. Ve vlacĂ­ch jsou jednoduĆĄĆĄĂ­ IC karty (Suica/Pasmo), stačí pƙiloĆŸit a sprĂĄvnĂ© jĂ­zdnĂ© se odečte automaticky.

💡 IC karty, váơ nejlepơí kamarád v Japonsku

Poƙiďte si IC kartu Suica nebo Pasmo (dnes dostupnĂ© i na iPhonu pƙes Apple Wallet). Funguje prakticky ve vĆĄech vlacĂ­ch, autobusech a metru po celĂ© zemi. MĆŻĆŸete s nĂ­ platit i v konbini (コンビニ, konbini), v automatech a v mnoha obchodech. Dobijete ji v jenech v jakĂ©mkoli automatu ve stanici a pak jen pƙiklĂĄdĂĄte. JaponĆĄtinu k tomu nepotƙebujete.

...ăŸă§ăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ (...made onegaishimasu)

ZdvoƙilĂ©

/...mah-deh oh-neh-gah-ee-shee-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Do..., prosĂ­m

“東äșŹé§…ăŸă§ăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ă€‚â€

Na tokijskĂ© nĂĄdraĆŸĂ­, prosĂ­m.

🌍

ZĂĄkladnĂ­ taxikáƙskĂĄ frĂĄze. Stačí ƙíct cĂ­l a pak 'made onegaishimasu.' Dveƙe taxi se otevĂ­rajĂ­ a zavĂ­rajĂ­ automaticky, nedotĂœkejte se jich. SpropitnĂ© se neočekĂĄvĂĄ ani nenĂ­ ĆŸĂĄdoucĂ­.

JaponskĂĄ taxi jsou dokonale čistĂĄ a ƙidiči nosĂ­ bĂ­lĂ© rukavice. LevĂ© zadnĂ­ dveƙe se otevĂ­rajĂ­ automaticky, nesnaĆŸte se je otevĂ­rat ani zavĂ­rat sami. UkaĆŸte ƙidiči cĂ­l na displeji telefonu, pokud je pro vĂĄs vĂœslovnost tÄ›ĆŸkĂĄ. A pamatujte, spropitnĂ© nikdy.

äč—ă‚Šæ›ăˆăŻă©ă“ă§ă™ă‹ïŒŸ (Norikae wa doko desu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/noh-ree-kah-eh wah doh-koh dehs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe pƙestupu, kde je?

â€œć±±æ‰‹ç·šăžăźäč—ă‚Šæ›ăˆăŻă©ă“ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Kde je pƙestup na linku Jamano-te?

🌍

NĂĄdraĆŸĂ­ v Tokiu mohou mĂ­t pƙes 30 nĂĄstupiĆĄĆ„. PersonĂĄl u turniketĆŻ vĆŸdy ochotně pomĆŻĆŸe. Jděte raději k obsluhovanĂ© brĂĄně neĆŸ k automatickĂœm.


V hotelu

JaponskĂ© hotely a ryokan (tradičnĂ­ hostince) fungujĂ­ s mimoƙádnou pƙesnostĂ­. Check-in bĂœvĂĄ typicky v 15:00 a check-out v 10:00 nebo 11:00, s malou flexibilitou. Recepce (フロント, furonto) je mĂ­sto, kam se obrĂĄtĂ­te s jakoukoli ĆŸĂĄdostĂ­.

äșˆçŽ„ăŒă‚ă‚ŠăŸă™ (Yoyaku ga arimasu)

ZdvoƙilĂ©

/yoh-yah-koo gah ah-ree-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Existuje rezervace

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€äșˆçŽ„ăŒă‚ă‚ŠăŸă™ă€‚ç”°äž­ă§ă™ă€‚â€

Promiƈte, måm rezervaci. Jméno je Tanaka.

🌍

PouĆŸĂ­vĂĄ se pƙi check-inu. PomĆŻĆŸe, kdyĆŸ mĂĄte potvrzenĂ­ rezervace v telefonu. V ryokan (tradičnĂ­ch hostincĂ­ch) vĂĄs mohou poĆŸĂĄdat, abyste si u vchodu sundali boty. Hledejte genkan (玄閱), zapuĆĄtěnĂœ vstupnĂ­ prostor s policĂ­ na boty.

V tradičnĂ­m ryokan mĂĄ check-in vĂ­ce ceremonie. MĆŻĆŸete dostat čaj a sladkost, zatĂ­mco personĂĄl vysvětlĂ­ vybavenĂ­ hostince. JĂ­dla bĂœvajĂ­ často v ceně a podĂĄvajĂ­ se na pokoji v pevně danĂœch časech. Lonely Planet Japanese Phrasebook doporučuje mĂ­t pƙipravenĂ© číslo potvrzenĂ­, protoĆŸe personĂĄl mĆŻĆŸe potƙebovat spĂĄrovat vaĆĄe cizĂ­ jmĂ©no se svĂœm rezervačnĂ­m systĂ©mem.

éƒšć±‹ăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă‹ïŒŸ (Heya wa arimasu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/heh-yah wah ah-ree-mahs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe pokoje, existuje nějakĂœ?

â€œä»Šć€œă€éƒšć±‹ăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă‹ïŒŸäž€äșșです。”

MĂĄte pokoj na dneĆĄnĂ­ noc? Jsem sĂĄm/sama.

🌍

Pro ubytovĂĄnĂ­ bez rezervace. Japonsko mĂĄ mnoho cenově dostupnĂœch business hotelĆŻ (ビゾネă‚čăƒ›ăƒ†ăƒ«) u nĂĄdraĆŸĂ­, kterĂ© často mĂ­vajĂ­ volno. DalĆĄĂ­ typicky japonskou moĆŸnostĂ­ pro sĂłlo cestovatele jsou kapslovĂ© hotely (ă‚«ăƒ—ă‚»ăƒ«ăƒ›ăƒ†ăƒ«).

é”ă‚’ăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ (Kagi wo onegaishimasu)

ZdvoƙilĂ©

/kah-gee oh oh-neh-gah-ee-shee-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Klíč, prosĂ­m

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€é”ă‚’ăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ă€‚éƒšć±‹ăŻ305ć·ćź€ă§ă™ă€‚â€

Promiƈte, klíč prosím. MƯj pokoj je 305.

🌍

Mnoho japonskĂœch hotelĆŻ pouĆŸĂ­vĂĄ fyzickĂ© klíče nebo karty, kterĂ© se pƙi odchodu nechĂĄvajĂ­ na recepci. Tato frĂĄze se hodĂ­ i pƙi nĂĄvratu, kdyĆŸ chcete klíč zpět.

Wi-FiăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă‹ïŒŸ (Wai-Fai wa arimasu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/wah-ee fah-ee wah ah-ree-mahs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe Wi-Fi, existuje?

“Wi-FiăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă‹ïŒŸăƒ‘ă‚čăƒŻăƒŒăƒ‰ăŻäœ•ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Måte Wi-Fi? Jaké je heslo?

🌍

VětĆĄina hotelĆŻ nabĂ­zĂ­ Wi-Fi zdarma. Pro pƙipojenĂ­ na cestĂĄch si turistĂ© často pĆŻjčujĂ­ pocket Wi-Fi na letiĆĄti, je k dispozici u pƙepĂĄĆŸek na letiĆĄtĂ­ch Narita a Haneda.


ObjednĂĄvĂĄnĂ­ jĂ­dla

JaponskĂĄ gastronomickĂĄ kultura je na seznamu nehmotnĂ©ho kulturnĂ­ho dědictvĂ­ UNESCO a jĂ­dlo patƙí k vrcholĆŻm kaĆŸdĂ© cesty. Restaurace sahajĂ­ od podnikĆŻ s michelinskou hvězdou po stojacĂ­ nudlovĂ© bary na nĂĄdraĆŸĂ­ch a kaĆŸdĂĄ mĂĄ vlastnĂ­ etiketu. Mnoho restauracĂ­ vystavuje v oknech plastovĂ© repliky jĂ­del (éŁŸć“ă‚”ăƒłăƒ—ăƒ«, shokuhin sanpuru) a kdyĆŸ selĆŸe jazyk, mĆŻĆŸete na ně ukĂĄzat a objednat.

ăŠäŒšèšˆăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ (Okaikei onegaishimasu)

ZdvoƙilĂ©

/oh-kah-ee-keh oh-neh-gah-ee-shee-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Účet, prosĂ­m

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€ăŠäŒšèšˆăŠéĄ˜ă„ă—ăŸă™ă€‚â€

Promiƈte, Ășčet prosĂ­m.

🌍

V Japonsku obvykle platĂ­te u pokladny u vĂœchodu, ne u stolu. Účet podejte pokladnĂ­mu. NenechĂĄvejte penĂ­ze na stole. PersonĂĄl si mĆŻĆŸe myslet, ĆŸe jste je zapomněli, a vyběhne za vĂĄmi, aby vĂĄm je vrĂĄtil.

⚠ V Japonsku se nedĂĄvĂĄ spropitnĂ©

SpropitnĂ© se v Japonsku nedĂĄvĂĄ a mĆŻĆŸe zpĆŻsobit skutečnĂœ zmatek nebo rozpaky. PersonĂĄl mĆŻĆŸe penĂ­ze odmĂ­tnout, doběhnout vĂĄs na ulici a vrĂĄtit je, nebo se cĂ­tit nepƙíjemně, co s tĂ­m. SkvělĂœ servis je zĂĄkladnĂ­ standard, ne něco, co vyĆŸaduje pƙíplatek. Cena v menu je konečnĂĄ (daƈ mĆŻĆŸe bĂœt zahrnutĂĄ nebo pƙipočtenĂĄ zvlĂĄĆĄĆ„, ale spropitnĂ© se nikdy neočekĂĄvĂĄ).

ăŠă™ă™ă‚ăŻäœ•ă§ă™ă‹ïŒŸ (Osusume wa nan desu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/oh-soo-soo-meh wah nahn dehs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe doporučenĂ­, co to je?

“戝めどăȘă‚“ă§ă™ăŒă€ăŠă™ă™ă‚ăŻäœ•ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Jsem tu poprvĂ©. Co doporučujete?

🌍

PersonĂĄl v japonskĂœch restauracĂ­ch je na doporučenĂ­ hrdĂœ. Tahle frĂĄze lichotĂ­ kuchaƙi a obvykle vĂĄm pƙinese nejlepĆĄĂ­ jĂ­dlo z menu. U sushi pultu bĂœvĂĄ doporučenĂ­ kuchaƙe (ăŠăŸă‹ă›, omakase) často nejlepĆĄĂ­ volba.

ă‚ąăƒŹăƒ«ă‚źăƒŒăŒă‚ă‚ŠăŸă™ (Arerugi ga arimasu)

ZdvoƙilĂ©

/ah-reh-roo-gee gah ah-ree-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Existuje alergie

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€ăˆăłăźă‚ąăƒŹăƒ«ă‚źăƒŒăŒă‚ă‚ŠăŸă™ă€‚â€

Promiƈte, måm alergii na krevety.

🌍

ZĂĄsadnĂ­ pro bezpečnost. BÄ›ĆŸnĂ© alergeny: えび (ebi, krevety), ăŸăŸă” (tamago, vejce), 氏éșŠ (komugi, pĆĄenice), そば (soba, pohanka), ăƒ”ăƒŒăƒŠăƒƒăƒ„ (piinattsu, araĆĄĂ­dy). Noste s sebou kartičku s alergiemi v japonĆĄtině pro personĂĄl.

ă„ăŸă ăăŸă™ (Itadakimasu)

ZdvoƙilĂ©

/ee-tah-dah-kee-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Pokorně pƙijĂ­mĂĄm

â€œă„ăŸă ăăŸă™ïŒă‚ă‚ă€çŸŽć‘łă—ăă†ïŒâ€

Itadakimasu! PĂĄni, vypadĂĄ to vĂœborně!

🌍

ƘíkĂĄ se pƙed jĂ­dlem, s dlaněmi u sebe v malĂ©m gestu podobnĂ©m modlitbě. Vyjadƙuje vděčnost vĆĄem, kdo se na jĂ­dle podĂ­leli: farmáƙi, kuchaƙi, obsluze. KdyĆŸ to ƙeknete, pĆŻsobĂ­te kulturně citlivě a vĆŸdy to potěơí.

ă”ăĄăă†ă•ăŸă§ă—ăŸ (Gochisousama deshita)

ZdvoƙilĂ©

/goh-chee-soh-sah-mah deh-shtah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Byla to hostina

â€œă”ăĄăă†ă•ăŸă§ă—ăŸă€‚ăšăŠă‚‚çŸŽć‘łă—ă‹ăŁăŸă§ă™ă€‚â€

Děkuji za jĂ­dlo. Bylo to moc dobrĂ©.

🌍

ƘíkĂĄ se po dojedenĂ­. Děkuje kuchaƙi i personĂĄlu za jĂ­dlo. KdyĆŸ to ƙeknete pƙi odchodu z restaurace, často sklidĂ­te vƙelĂ© Ășsměvy a někdy i 'děkujeme, ĆŸe jste pƙiĆĄli' (ă‚ă‚ŠăŒăšă†ă”ă–ă„ăŸă—ăŸ).


NakupovĂĄnĂ­

Od elektronickĂœch vÄ›ĆŸĂ­ v Akihabaƙe po tradičnĂ­ ƙemesla v KjĂłtu, nakupovĂĄnĂ­ je velkĂĄ část kaĆŸdĂ© cesty do Japonska. NĂĄkupy bez daně (慍繎, menzei) jsou pro turisty dostupnĂ© pƙi Ăștratě nad 5 000 jenĆŻ v zapojenĂœch obchodech, vezměte si tedy pas.

ă„ăă‚‰ă§ă™ă‹ïŒŸ (Ikura desu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/ee-koo-rah dehs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Kolik to stojĂ­?

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€ă“ă‚ŒăŻă„ăă‚‰ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Promiƈte, kolik to stojí?

🌍

Funguje vĆĄude: obchody, trhy, stĂĄnky. Pƙi otĂĄzce ukaĆŸte na zboĆŸĂ­. Japonsko je obecně kultura pevnĂœch cen, smlouvĂĄnĂ­ nenĂ­ bÄ›ĆŸnĂ©, kromě bleĆĄĂ­ch trhĆŻ (フăƒȘăƒŒăƒžăƒŒă‚±ăƒƒăƒˆ) a některĂœch obchodĆŻ s elektronikou v Akihabaƙe.

ă‚‚ă†ć°‘ă—ćź‰ă„ăźăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă‹ïŒŸ (Mou sukoshi yasui no wa arimasu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/moh soo-koh-shee yah-soo-ee noh wah ah-ree-mahs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Je něco o trochu levnějĆĄĂ­ho?

â€œçŽ æ•”ă§ă™ăŒă€ă‚‚ă†ć°‘ă—ćź‰ă„ăźăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă‹ïŒŸâ€

Je to krĂĄsnĂ©, ale mĂĄte něco o trochu levnějĆĄĂ­ho?

🌍

MĂ­sto smlouvĂĄnĂ­ o ceně (coĆŸ je v Japonsku neobvyklĂ©) se tahle frĂĄze zdvoƙile ptĂĄ, jestli existuje dostupnějĆĄĂ­ alternativa. PersonĂĄl ocenĂ­ vaĆĄi pƙímost a obvykle nabĂ­dne moĆŸnosti.

ă‚«ăƒŒăƒ‰ăŻäœżăˆăŸă™ă‹ïŒŸ (Kaado wa tsukaemasu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/kah-doh wah tsoo-kah-eh-mahs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: Co se tĂœÄe karty, dĂĄ se pouĆŸĂ­t?

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€ă‚«ăƒŒăƒ‰ăŻäœżăˆăŸă™ă‹ïŒŸăă‚Œăšă‚‚çŸé‡‘ă ă‘ă§ă™ă‹ïŒŸâ€

Promiƈte, mĆŻĆŸu platit kartou? Nebo jen hotově?

🌍

Japonsko je stĂĄle hodně hotovostnĂ­. VelkĂ© obchody a ƙetězce karty berou, ale menĆĄĂ­ obchody a restaurace často ne. VĆŸdy noste hotovost (珟金, genkin). Bankomaty v 7-Eleven a Japan Post pƙijĂ­majĂ­ mezinĂĄrodnĂ­ karty.

ć…çšŽă§ăăŸă™ă‹ïŒŸ (Menzei dekimasu ka?)

ZdvoƙilĂ©

/mehn-zeh deh-kee-mahs kah/

DoslovnĂœ vĂœznam: DĂĄ se to udělat bez daně?

â€œć…çšŽă§ăăŸă™ă‹ïŒŸăƒ‘ă‚čăƒăƒŒăƒˆăŻă‚ă‚ŠăŸă™ă€‚â€

MĆŻĆŸu nakoupit bez daně? MĂĄm pas.

🌍

ZahraničnĂ­ turistĂ© mohou zĂ­skat osvobozenĂ­ od 10% spotƙebnĂ­ daně pƙi nĂĄkupu nad 5 000 jenĆŻ v obchodech se symbolem 'Tax Free'. Vezměte si pas, personĂĄl pƙipevnĂ­ Ășčtenku na strĂĄnku v pasu.

💡 Kultura konbini, zĂĄchrannĂ© lano cestovatele

JaponskĂ© convenience stores (コンビニ, konbini), včetně 7-Eleven, Lawson a FamilyMart, jsou na Ășplně jinĂ© Ășrovni neĆŸ jejich zĂĄpadnĂ­ protějĆĄky. ProdĂĄvajĂ­ čerstvĂ© onigiri (rĂœĆŸovĂ© trojĂșhelníčky), bento boxy, teplĂĄ jĂ­dla, drogerii, nabĂ­ječky, poĆĄtovnĂ­ znĂĄmky, lĂ­stky na koncerty a majĂ­ mezinĂĄrodnĂ­ bankomaty. Jsou otevƙenĂ© 24/7 a najdete je prakticky na kaĆŸdĂ©m městskĂ©m bloku, jsou to nejpraktičtějĆĄĂ­ zdroje pro kaĆŸdĂ©ho cestovatele v Japonsku.


Nouzové situace

NouzovĂ© situace jsou pro turisty v Japonsku vzĂĄcnĂ©, protoĆŸe jde o jednu z nejbezpečnějĆĄĂ­ch zemĂ­ na světě. Pƙesto mohou bĂœt tyto frĂĄze zĂĄsadnĂ­, kdyĆŸ na tom zĂĄleĆŸĂ­. TĂ­sƈovĂ© číslo je 110 pro policii a 119 pro hasiče a zĂĄchranku (opačně neĆŸ v mnoha zĂĄpadnĂ­ch zemĂ­ch).

ćŠ©ă‘ăŠïŒ (Tasukete!)

NeformĂĄlnĂ­

/tah-soo-keh-teh/

DoslovnĂœ vĂœznam: Zachraƈte mě! / Pomoc!

â€œćŠ©ă‘ăŠïŒèČĄćžƒă‚’ç›—ăŸă‚ŒăŸă—ăŸïŒâ€

Pomoc! Ukradli mi penÄ›ĆŸenku!

🌍

NalĂ©havĂ© volĂĄnĂ­ o pomoc. V opravdovĂ© nouzi to pƙitĂĄhne okamĆŸitou pozornost. Pro mĂ©ně nalĂ©havou pomoc pouĆŸijte raději 'sumimasen'. MĂ­ra kriminality je v Japonsku velmi nĂ­zkĂĄ, ale drobnĂ© krĂĄdeĆŸe se mohou stĂĄt v pƙeplněnĂœch turistickĂœch mĂ­stech.

ćŒ»è€…ăŒćż…èŠă§ă™ (Isha ga hitsuyou desu)

ZdvoƙilĂ©

/ee-shah gah hee-tsoo-yoh dehs/

DoslovnĂœ vĂœznam: Je potƙeba lĂ©kaƙ

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€ćŒ»è€…ăŒćż…èŠă§ă™ă€‚æ°—ćˆ†ăŒæ‚Șいです。”

Promiƈte, potƙebuji lĂ©kaƙe. Je mi ĆĄpatně.

🌍

Hotely mohou zaƙídit nĂĄvĆĄtěvu lĂ©kaƙe. Pro nemocnice s personĂĄlem mluvĂ­cĂ­m anglicky hledejte ve svĂ©m okolĂ­ 'international clinic' (ć›œéš›ă‚ŻăƒȘニック). Vezměte si doklady k cestovnĂ­mu pojiĆĄtěnĂ­ a pas.

è­ŠćŻŸă‚’ć‘Œă‚“ă§ăă ă•ă„ (Keisatsu wo yonde kudasai)

ZdvoƙilĂ©

/keh-sah-tsoo oh yohn-deh koo-dah-sah-ee/

DoslovnĂœ vĂœznam: ProsĂ­m, zavolejte policii

â€œă™ăżăŸă›ă‚“ă€è­ŠćŻŸă‚’ć‘Œă‚“ă§ăă ă•ă„ă€‚ăƒ‘ă‚čăƒăƒŒăƒˆă‚’ăȘăă—ăŸă—ăŸă€‚â€

Promiƈte, prosím zavolejte policii. Ztratil(a) jsem pas.

🌍

PolicejnĂ­ budky (äș€ç•Ș, koban) jsou malĂ© stanice po celĂœch japonskĂœch městech a jsou obsazenĂ© nonstop. PolicistĂ© jsou pƙístupnĂ­ a pomohou se ztracenĂœmi věcmi, s navigacĂ­ i v nouzi. ZtracenĂ© věci se v Japonsku často odevzdĂĄvajĂ­ a vracejĂ­.

...ăźă‚ąăƒŹăƒ«ă‚źăƒŒăŒă‚ă‚ŠăŸă™ (...no arerugi ga arimasu)

ZdvoƙilĂ©

/...noh ah-reh-roo-gee gah ah-ree-mahs/

DoslovnĂœ vĂœznam: MĂĄm alergii na...

â€œăƒ”ăƒŒăƒŠăƒƒăƒ„ăźă‚ąăƒŹăƒ«ă‚źăƒŒăŒă‚ă‚ŠăŸă™ă€‚æ•‘æ€„è»Šă‚’ć‘Œă‚“ă§ăă ă•ă„ă€‚â€

MĂĄm alergii na araĆĄĂ­dy. ProsĂ­m zavolejte zĂĄchranku.

🌍

Pƙi tÄ›ĆŸkĂ© alergickĂ© reakci volejte 119 (zĂĄchranka). Noste kartičku s alergiemi v japonĆĄtině, lĂ©kĂĄrny a hotely vĂĄm ji mohou pomoci vytvoƙit. Slovo pro sanitku je 救怄車 (kyuukyuusha, kyoo-kyoo-shah).


KulturnĂ­ etiketa pro cestovatele

🌍 Čtyƙi pravidla, kterĂĄ by měl znĂĄt kaĆŸdĂœ turista

Úklona: Pro turisty stačí lehkĂ© kĂœvnutĂ­ hlavou (15 stupƈƯ). NemusĂ­te dělat hlubokou Ășklonu 45 stupƈƯ, ta je vyhrazenĂĄ pro formĂĄlnĂ­ omluvy a pracovnĂ­ schĆŻzky. MalĂ© kĂœvnutĂ­ pƙi arigatou gozaimasu nebo sumimasen je ideĂĄlnĂ­.

ZouvĂĄnĂ­: Hledejte genkan (玄閱), mĂ­rně snĂ­ĆŸenĂœ vstupnĂ­ prostor s policĂ­ na boty nebo ƙadou pantoflĂ­. NarazĂ­te na něj v ryokan, chrĂĄmech, některĂœch restauracĂ­ch, zkuĆĄebnĂ­ch kabinkĂĄch a v domĂĄcnostech. Vystupte z bot a obujte si poskytnutĂ© pantofle. PonoĆŸky jsou v poƙádku, bosĂ© nohy nejsou ideĂĄlnĂ­.

ĆœĂĄdnĂ© spropitnĂ©: StojĂ­ za zopakovĂĄnĂ­, protoĆŸe to pƙekvapĂ­ mnoho zĂĄpadnĂ­ch cestovatelĆŻ. NedĂĄvejte spropitnĂ© v restauracĂ­ch, hotelech, taxi, kadeƙnictvĂ­ ani nikde jinde. NenĂ­ to zvykem a mĆŻĆŸe to zpĆŻsobit skutečnĂœ zmatek.

Etiketa ve vlaku: Pƙepněte telefon na tichĂœ reĆŸim (ăƒžăƒŠăƒŒăƒąăƒŒăƒ‰, manaa moodo, doslova „manner mode“). Ve vlaku netelefonujte. JĂ­st v mĂ­stnĂ­ch vlacĂ­ch se moc nenosĂ­, ale v dĂĄlkovĂœch vlacĂ­ch jako ĆĄinkansen (rychlovlak) je to naprosto v poƙádku, bento boxy jsou tam skoro tradice.


Čtyƙi scĂ©ny japonskĂ© etikety: lehkĂĄ Ășklona na pozdrav, boty odloĆŸenĂ© u vchodu genkan vedle bačkor, číơnĂ­k zdvoƙile odmĂ­tajĂ­cĂ­ spropitnĂ© a cestujĂ­cĂ­ pƙepĂ­najĂ­cĂ­ telefon do tichĂ©ho reĆŸimu ve vlaku

UĆŸitečnĂ© počítacĂ­ vĂœrazy pro cestovatele

JaponĆĄtina pouĆŸĂ­vĂĄ počítacĂ­ slova (počítadla), kterĂĄ se měnĂ­ podle typu objektu. NemusĂ­te se učit vĆĄechna, ale tƙi jsou pro turisty opravdu uĆŸitečnĂĄ:

PočítadloČtenĂ­PouĆŸitĂ­Pƙíklad
ă€œæžš (mai)mah-eePlochĂ© věci: jĂ­zdenky, listy, talíƙe戇笩äșŒæžš (kippu ni-mai) = 2 jĂ­zdenky
〜äșș (nin)neenLidĂ© (kromě 1 a 2)侉äșșです (san-nin desu) = 3 osoby
ă€œă€ (tsu)tsooObecnĂ© pƙedmětyäž€ă€ăă ă•ă„ (hitotsu kudasai) = Jedno, prosĂ­m

Na otĂĄzku „kolik lidí“ v restauraci se hostitel zeptĂĄ nan-mei-sama desu ka? (äœ•ćæ§˜ă§ă™ă‹ïŒŸ). UkaĆŸte prsty a ƙekněte číslo: futari (äșŒäșș, dvě osoby) nebo san-nin (侉äșș, tƙi osoby).


Učte se japonsky pƙes filmy a TV

KdyĆŸ tyto frĂĄze uslyĆĄĂ­te v pƙirozenĂ© ƙeči rodilĂœch mluvčích, učenĂ­ se vĂœrazně zrychlĂ­. JaponskĂ© filmy a anime nabĂ­zejĂ­ autentickou vĂœslovnost, intonaci a kulturnĂ­ kontext, kterĂœ ĆŸĂĄdnĂĄ konverzačnĂ­ pƙíručka plně nenahradĂ­. PodĂ­vejte se na nĂĄĆĄ prĆŻvodce nejlepĆĄĂ­mi filmy pro učenĂ­ japonĆĄtiny, kde najdete doporučenĂ­ seƙazenĂĄ podle obtĂ­ĆŸnosti.

Pro systematickĂ© budovĂĄnĂ­ slovnĂ­ zĂĄsoby pƙed cestou vĂĄm nĂĄstroje Wordy pro učenĂ­ japonĆĄtiny umoĆŸnĂ­ procvičovat cestovnĂ­ frĂĄze pomocĂ­ rozloĆŸenĂ©ho opakovĂĄnĂ­, abyste si je udrĆŸeli v paměti. A pro dalĆĄĂ­ prĆŻvodce japonskĂœmi frĂĄzemi navĆĄtivte nĂĄĆĄ blog, kde najdete člĂĄnky o pozdravech, poděkovĂĄnĂ­, omluvĂĄch a dalĆĄĂ­ch tĂ©matech.

AĆ„ uĆŸ se snaĆŸĂ­te zorientovat v tokijskĂ©m labyrintu metra, nebo si objednĂĄvĂĄte ramen v malĂ© uličce v Ósace, i pĂĄr těchto frĂĄzĂ­ vĂĄm změnĂ­ cestovĂĄnĂ­. JaponskĂ© slovo pro snahu je ganbaru (é ‘ćŒ”ă‚‹) a snaha mluvit aspoƈ zĂĄkladnĂ­ japonĆĄtinou je nejlepĆĄĂ­ cesta, jak se spojit s kulturou, kterĂĄ si hluboce vĂĄĆŸĂ­ upƙímnosti a respektu.

Často kladenĂ© otĂĄzky

MusĂ­m umět japonsky, kdyĆŸ cestuji po Japonsku?
V Tokiu nebo Ósace se často obejdete i bez japonĆĄtiny, protoĆŸe cedule a jĂ­delnĂ­ lĂ­stky mĂ­vajĂ­ angličtinu. Mimo turistickĂĄ mĂ­sta je ale angličtina omezenĂĄ. KdyĆŸ znĂĄte aspoƈ 20 aĆŸ 30 frĂĄzĂ­, vĂœrazně si pomĆŻĆŸete, od objednĂĄnĂ­ jĂ­dla po ƙeĆĄenĂ­ nouze.
JakĂ© je pro turisty nejuĆŸitečnějĆĄĂ­ japonskĂ© slovo?
Sumimasen (ă™ăżăŸă›ă‚“, soo-mee-mah-sehn) je pro cestovatele nejpraktičtějĆĄĂ­ slovo. ZnamenĂĄ 'promiƈte' (kdyĆŸ chcete upoutat pozornost), 'omlouvĂĄm se' (kdyĆŸ do někoho vrazĂ­te) a někdy i lehkĂ© 'děkuji' (tƙeba kdyĆŸ vĂĄm někdo podrĆŸĂ­ dveƙe). PouĆŸijete ho mnohokrĂĄt denně.
Dåvå se v Japonsku spropitné?
Ne. SpropitnĂ© nenĂ­ součástĂ­ japonskĂ© kultury a mĆŻĆŸe pĆŻsobit nezdvoƙile nebo matoucĂ­m dojmem. V restauracĂ­ch, hotelech ani v taxi ho nečekajĂ­. KdyĆŸ nechĂĄte penĂ­ze na stole, obsluha vĂĄs mĆŻĆŸe doběhnout a vrĂĄtit je. PlatĂ­ cena uvedenĂĄ na Ășčtence.
Jak se platĂ­ za vlaky v Japonsku?
NejjednoduĆĄĆĄĂ­ je IC karta, napƙíklad Suica nebo Pasmo (dnes i jako mobilnĂ­ aplikace na iPhonu). Nahrajete si na ni kredit a u turniketĆŻ jen pƙiloĆŸĂ­te. IC karty fungujĂ­ i v konbini, automatech a mnoha obchodech. JednorĂĄzovĂ© jĂ­zdenky koupĂ­te v automatech, často i s angličtinou.
Co bych měl jako turista vědět o japonskĂ© etiketě?
Čtyƙi zĂĄkladnĂ­ pravidla: zouvejte se pƙi vstupu do domĂĄcnostĂ­, ryokanĆŻ a některĂœch restauracĂ­, hledejte genkan a police na boty. V metru a vlacĂ­ch netelefonujte. Nejezte za chĆŻze. A pƙi pozdravu nebo poděkovĂĄnĂ­ se lehce ukloƈte, turistĆŻm stačí malĂ© kĂœvnutĂ­ hlavou.
DĂĄ se v Japonsku platit kartou vĆĄude?
Platby kartou se hodně zlepĆĄily, ale Japonsko je poƙád vĂ­c 'cash' neĆŸ větĆĄina zĂĄpadnĂ­ch zemĂ­. Ve velkĂœch obchodech, hotelech a ƙetězcĂ­ch kartu vezmou, menĆĄĂ­ podniky, mĂ­stnĂ­ restaurace, svatyně a venkov často chtějĂ­ hotovost. Noste s sebou jen. V konbini jsou mezinĂĄrodnĂ­ bankomaty 24/7.

Zdroje a odkazy

  1. Japan Foundation (ć›œéš›äș€æ”ćŸș金), zprĂĄva z prĆŻzkumu o vĂœuce japonĆĄtiny v zahraničí (2021)
  2. Lonely Planet, Japanese Phrasebook & Dictionary, 9. vydĂĄnĂ­ (2023)
  3. Japan National Tourism Organization (JNTO), statistiky pƙíjezdƯ návơtěvníkƯ (2024)
  4. NHK Broadcasting Culture Research Institute, vĂœslovnost a standardnĂ­ uĆŸĂ­vĂĄnĂ­ japonĆĄtiny
  5. Wierzbicka, A., Cross-Cultural Pragmatics: The Semantics of Human Interaction (Mouton de Gruyter)

Začni se učit s Wordy

Sleduj skutečnĂ© filmovĂ© klipy a rozĆĄiƙuj si slovnĂ­ zĂĄsobu za pochodu. StaĆŸenĂ­ zdarma.

StĂĄhnout v App StoruStĂĄhnout na Google PlayDostupnĂ© v internetovĂ©m obchodě Chrome

Dalƥí jazykové prƯvodce