Jak říct čas ve francouzštině: hodiny, minuty a fráze z praxe

Chcete-li říct čas ve francouzštině, použijte Il est + hodina (Il est deux heures, eel eh duh uhr), pak přidejte minuty (Il est deux heures dix, eel eh duh uhr deess) nebo běžné zkratky et quart, et demie a moins le quart. Ve Francii a ve velké části frankofonního světa se v rozvrzích obvykle používá 24hodinový formát, zatímco v běžné konverzaci se často drží spíš 12hodinového stylu podle kontextu.

Francouzština je světový jazyk s více než 300 miliony mluvčích po celém světě podle OIF. Má oficiální status v desítkách zemí v Evropě, Africe, Americe a Tichomoří. Když cestujete, studujete nebo pracujete ve francouzštině, čas uslyšíte hned: na nástupištích, při domlouvání večeře, na poradách i v připomínkách schůzek.

Pro každodennější francouzštinu, kterou opravdu uslyšíte ve filmech a seriálech, to spojte s pozdravy jako v našem průvodci jak se řekne ahoj ve francouzštině.

Základní vzorec: "Il est" + čas

Říkání času ve francouzštině začíná Il est (eel eh), doslova „je to“.

V neformální řeči můžete říct i C'est (say), ale pro čas na hodinách je standard Il est.

Il est

Il est (eel eh) je výchozí začátek pro říkání času.

Příklady, které uslyšíte:

• Il est huit heures. (eel eh weet uhr), „Je 8:00.“
• Il est huit heures cinq. (eel eh weet uhr sank), „Je 8:05.“

Jak se přirozeně (a zdvořile) zeptat na čas

V reálném životě uslyšíte hlavně dvě otázky.

Quelle heure est-il ?

Quelle heure est-il ? (KEL uhr eh-TEEL) je klasická zdvořilá forma.

Hodí se na cizí lidi, personál a na každého, u koho chcete znít uctivě.

Il est quelle heure ?

Il est quelle heure ? (eel eh KEL uhr) je v běžné řeči extrémně časté.

Není to nezdvořilé. Jen to zní uvolněněji, jako české „Kolik je?“ spíš než „Prosím vás, kolik je hodin?“.

Hodiny ve francouzštině: jednotné vs množné číslo a speciální případy

Francouzština striktně rozlišuje jednu hodinu a více hodin. Má také speciální slova pro poledne a půlnoc.

Une heure

Une heure (ewn uhr) je „jedna hodina“.

Řeknete: Il est une heure. (eel eh ewn uhr)

Midi

Midi (mee-DEE) je poledne.

Řeknete: Il est midi. (eel eh mee-DEE)

Minuit

Minuit (mee-NWEE) je půlnoc.

Řeknete: Il est minuit. (eel eh mee-NWEE)

Minuty: dva hlavní styly (a kdy který použít)

Francouzština má dva stejně správné způsoby, jak říkat minuty. Volba je hlavně o kontextu.

1. Digitální styl: hodina + minuty, jako když čtete displej telefonu.
2. Relativní styl: čtvrt po, půl, třičtvrtě a minuty „do“ další hodiny.

Digitální styl: "Il est 14 h 20"

V rozvrzích, hlášeních a ve všem oficiálním se často používá 24hodinový formát.

Uvidíte a uslyšíte formáty jako:

• 14 h 20 (katorz uhr van), „14:20“
• 18 h 05 (deez-weet uhr sank), „18:05“

Při mluvení mnoho lidí říká quatorze heures vingt (kah-TORZ uhr van) místo čtení „h“.

Relativní styl: "et quart", "et demie", "moins le quart"

V konverzaci je relativní čas velmi běžný, hlavně u čtvrtí a půlek.

Tady začne francouzština působit jinak než čeština, protože „7:45“ se často řekne jako „8:00 minus čtvrt“.

Základní časové fráze (s výslovností)

Tohle jsou fráze, které vás provedou většinou běžných situací, od srazů s přáteli po chytání vlaku.

12hodinový vs 24hodinový čas ve Francii: praktické pravidlo

Jestli si máte zapamatovat jedno kulturní pravidlo, tak tohle:

• Veřejné informace používají 24hodinový čas: vlaky, lety, pracovní rozvrhy, TV program.
• V konverzaci se často používá 12hodinový čas: přátelé, rodina, small talk, rychlé domlouvání.

Takže na lístku můžete vidět 19 h 30, ale nahlas uslyšíte sept heures et demie (set uhr eh duh-MEE).

"V" nějaký čas: à, vers a pour

V češtině často stačí „v“ pro různé významy času. Francouzština tuhle roli rozděluje mezi několik slov.

À

Použijte à (ah) pro konkrétní čas.

Příklady:

• à huit heures (ah weet uhr), v 8:00
• à 8 h 10 (ah weet uhr deess), v 8:10

Vers

Použijte vers (vair) pro „kolem“.

Příklady:

• vers midi (vair mee-DEE), kolem poledne
• vers 17 heures (vair deez-set uhr), kolem 17:00

Pour

Použijte pour (poor), když myslíte termín, blíž významu „do“.

Příklad:

• C'est pour quand ? Pour demain midi. (say poor kahn, poor duh-MAN mee-DEE), „Na kdy to je? Do zítřka do poledne.“

Běžné situace z praxe (co uslyšíte ve filmech a TV)

Časové fráze se objevují v typických scénách: spěch, plánování, čekání a omlouvání.

Tady jsou časté vzorce, které stojí za to si zapamatovat.

On se retrouve à...

On se retrouve à... (on suh ruh-TROOV ah) znamená „Sejdeme se v...“.

Příklady:

• On se retrouve à 19 h ? (on suh ruh-TROOV ah deez-neuf uhr), „Sejdeme se v 7?“
• On se retrouve à sept heures. (on suh ruh-TROOV ah set uhr), „Sejdeme se v 7.“

Ça commence à...

Ça commence à... (sah koh-MAHNS ah) znamená „Začíná to v...“.

Příklad:

• Ça commence à 20 h 30. (sah koh-MAHNS ah van uhr trahnt), „Začíná to ve 20:30.“

Je suis en retard

Je suis en retard (zhuh swee ahn ruh-TAR) znamená „Mám zpoždění“ nebo „Jdu pozdě“.

Typický francouzský doplněk je změkčení:

• Je suis un peu en retard. (zhuh swee uhn puh ahn ruh-TAR), „Mám malé zpoždění.“

Pokud chcete víc běžných frází na loučení a ukončení rozhovoru, podívejte se na jak se řekne sbohem ve francouzštině.

Přehledná tahák tabulka: minuty ve francouzštině

Použijte tuhle tabulku pro rychlý převod mezi tím, co vidíte (digitálně), a tím, co můžete říct (relativně).

Odborný pohled: proč jsou časové fráze kulturní, ne jen gramatické

Časové výrazy jsou klasický příklad pragmatiky: gramatika je jednoduchá, ale společenský význam se mění podle kontextu.

"Způsoby mluvení kódují způsoby přemýšlení o sociálních vztazích. I zdánlivě jednoduché výrazy, jako ty pro čas, formují kulturní očekávání ohledně přesnosti, zdvořilosti a sdíleného kontextu."

(Anna Wierzbicka, Cross-Cultural Pragmatics, Mouton de Gruyter, 1991)

V praxi proto může vers (kolem) znít přátelsky. Proto může à 19 h 03 znít u společenského plánu příliš strnule. A proto se v rozvrzích drží 24hodinový formát, aby se předešlo nejasnostem.

Regionální a frankofonní poznámky (co se mění mimo Francii)

Francouzština se mluví na více kontinentech a říkání času zůstává většinou stejné.

Přesto si všimnete malých rozdílů v preferencích:

• Někde lidé častěji preferují digitální styl, hlavně v práci.
• V neformální řeči jsou midi a minuit všude běžně srozumitelné.
• 24hodinový formát je běžný ve frankofonní Evropě a v mnoha formálních situacích po světě, ale konverzační zvyky se liší podle komunity.

Ethnologue i OIF zdůrazňují globální rozšíření francouzštiny. Právě proto se nejdřív vyplatí naučit standardní formy. Fungují skoro všude.

Procvičování: mini-dialogy, které můžete kopírovat

Krátké dialogy vám pomůžou rychle znít jako skutečný mluvčí.

Na nádraží

• Pardon, quelle heure est-il ? (par-DON, KEL uhr eh-TEEL)
• Il est dix-sept heures vingt. (eel eh deez-set uhr van)

Plánování večeře

• On mange à quelle heure ? (on mahzh ah KEL uhr)
• Vers vingt heures, ça te va ? (vair van uhr, sah tuh vah)

Když jdete pozdě

• Tu arrives à quelle heure ? (tew ah-REEV ah KEL uhr)
• Je suis en retard, j'arrive vers huit heures moins le quart. (zhuh swee ahn ruh-TAR, zhah-REEV vair weet uhr mwahn luh kar)

Učte se časové fráze rychleji pomocí filmových klipů

Časové fráze jsou krátké, velmi časté a často se opakují ve stejných scénách. Proto se skvěle hodí pro učení z klipů.

Pokud si budujete širší základ, spojte to se seznamem základní slovní zásoby jako 100 nejčastějších francouzských slov. Pak to upevněte reálným tréninkem dialogů na učení francouzštiny na Wordy.

Ke konci konverzace uslyšíte i emocionální tlak na čas, škádlení a řeči o vztazích. Pokud se učíte i romantickou francouzštinu, podívejte se na jak se řekne miluji tě ve francouzštině na fráze, které se ve filmech objevují pořád.

Shrnutí: 5 pravidel, díky kterým budete znít přirozeně

1. Pro čas na hodinách začněte Il est (eel eh).
2. Pro 1:00 použijte une heure a od 2:00 dál množné heures.
3. V řeči preferujte midi a minuit místo „12:00“ a „0:00“.
4. Pro nejpřirozenější rytmus používejte et quart, et demie, moins le quart.
5. V rozvrzích čekejte 24hodinový formát a při mluvení to říkejte jako X heures Y.