10 nejlepších filmů a seriálů pro učení angličtiny

Není náhoda, že tenhle seriál doporučuje snad každý učitel angličtiny na světě. Slovní zásoba je jednoduchá a každodenní, dialogy jsou dost pomalé na to, abyste je stíhali, a dějové linky se dají snadno pochopit, i když vám pár slov uteče. Většina rozhovorů se odehrává na stejných dvou místech (byt a kavárna), takže kontextové nápovědy jsou vždy silné. Humor je dost fyzický a přehnaný, takže vtip pochopíte i tehdy, když vám unikne pointa.

Formát mockumentary znamená, že postavy často mluví přímo do kamery v krátkých, jasných větách. Humor Michaela Scotta stojí na tom, že špatně používá slova a idiomy, což je paradoxně skvělý způsob, jak se naučit, co ty výrazy doopravdy znamenají. Prostředí kanceláře vám navíc dá spoustu pracovního slovníku, který využijete v reálném životě.

Forrest mluví v krátkých, gramaticky jednoduchých větách. To je doslova součást postavy. Celý film vypráví v prosté, přímé angličtině, takže patří k nejsnáze sledovatelným hollywoodským filmům. Zároveň dostanete rychlokurz americké historie a kulturních odkazů, které se pořád objevují v běžné konverzaci.

Dialogy jsou rychlejší než ve Friends a jsou plné slovních hříček, popkulturních odkazů a sarkasmu. Je to dobrý další krok, jakmile se cítíte jistě v základní konverzační angličtině. Postavy mají výrazně odlišné způsoby mluvy: Jake je uvolněný a plný referencí, Holt je formální a suchý, Rosa skoro nemluví. Tahle rozmanitost trénuje ucho na různé jazykové rejstříky.

Tenhle seriál je zlatý důl pro učení rozdílů mezi americkou a britskou angličtinou. Ted je Američan v Londýně a velká část komedie vzniká z nedorozumění mezi dvěma dialekty. Neustále uslyšíte oba přízvuky a přirozeně pochytíte rozdíly ve slovní zásobě (elevator vs. lift, soccer vs. football) v přirozeném a vtipném kontextu.

Scénáře Aarona Sorkina jsou proslulé rychlopalnými dialogy. Postavy mluví rychle, skáčou si do řeči a používají technickou i právnickou slovní zásobu. Je to náročné, ale velmi užitečné, pokud si chcete zvyknout na to, jak vzdělaní Američané skutečně mluví v profesionálním prostředí. Příběh je navíc dost známý (vznik Facebooku), takže se chytíte i ve chvílích, kdy jsou dialogy hutné.

Děti mluví uvolněnou, každodenní americkou angličtinou, takže většina dialogů je dobře přístupná. Zároveň tu ale máte i řadu dospělých postav, některé s regionálními přízvuky, plus slang z 80. let, který je zábavné se učit. Děj je natolik napínavý, že vás udrží u sledování, a to je pro učení jazyků důležitější, než si lidé myslí. Když se nudíte, přestanete se dívat. Stranger Things se jen tak nevypíná.

Sherlock v podání Benedicta Cumberbatch mluví hutnou, rychlou britskou angličtinou plnou složité slovní zásoby a vědeckých termínů. Dedukční scény jsou v podstatě monology nacpané pokročilými slovy, podané ve vysoké rychlosti. Pokud dokážete nahlas sledovat Sherlockovo uvažování, vaše porozumění angličtině je na velmi dobré úrovni.

Tady je formální britská angličtina v nejuhlazenější podobě. Dialogy jsou plné politické slovní zásoby, diplomatického jazyka a zdrženlivé, nepřímé komunikace, která je pro britskou kulturu typická. Postavy málokdy řeknou přímo to, co si myslí, což vás učí číst mezi řádky. Pokud míříte na formálnější nebo akademický rejstřík angličtiny, tohle je seriál pro vás.

Dialogy Wese Andersona jsou nezvykle přesné a literární. Každé slovo působí pečlivě vybrané a postavy mluví stylizovaně, skoro divadelně. Ralph Fiennes pronáší složité věty zběsilým tempem a s perfektní výslovností. Není to způsob, jakým lidé běžně mluví, ale je to skvělý trénink slovní zásoby i poslechu. Narazíte na slova, která byste jinak našli spíš v románech.